O astrologii trochu netradičněji...
O astrologii tak trochu filosoficky... ...aneb pro toho, koho zajímá i duchovní rovina astrologie.
Velmi často - po celý život - dostávám otázky, zda astrologie je vůbec slučitelná s křesťanským životem? Zda křesťan nehřeší, nechá-li si vypracovat od někoho horoskop? A jak vůbec mohu já být křesťanem, když se astrologií mnoho let zabývám?
Tyto otázky kladou nejen zájemci o astrologické služby, ale velmi často i mnozí moji přátelé, a hodně často i přátelé kněží. Proto jsem se rozhodl napsat tento výklad, který by měl být spíše než výkladem jen popisem metod klasické astrologie. Konečný názor nechť si vážený čtenář udělá již sám.
Klasická astrologie není žádným věštěním, ale statistikou, stejně, jako mnoho jiných oborů, například meteorologie.
Meteorolog, zjistiv nad Německem nějakou frontu, dle zkušeností pravidel meteorologie a generací pozorování jeho kolegů, meteorologů, usoudí, že patrně do dvou dnů bude v Česku pršet. To není ani mrakopravectví, ani věštectví - a asi by to nikoho nenapadlo takto postavit.
V případě astrologie je těchto exaktních a změřitelných vztahů sice na hvězdné obloze tisíckrát více, ale princip je týž.
Dle pohybů planet na obloze a jejich vzájemných překrývání - úhlů mezi nimi a dalších ukazatelů - můžeme rovněž my soudit, že jde o období, které již v minulosti bylo mnohokráte popsáno jako období dobré nebo špatné pro to či ono. Tedy usuzovat z měřitelných souvislostí, nikoli tudíž nějak "hádat" či "věštit"!
Protože všechny běžné konstelace se samozřejmě na obloze, viděno lidskýma očima, s železnou pravidelností opakují v intervalu od několika dnů (Luna) do několika desetiletí(Neptun). A už je kdysi mnoho generací astrologů vidělo a astrologové v dějinách vždy zapisovali, co se v tu dobu, kdy taková konstelace na obloze byla, dělo, a hlavně, zda stalo něco zvláštního nebo ne.
Nu, a tak se v mnoha případech za uplynulá staletí zjistilo, že se jisté věci dějí statisticky daleko častěji právě tehdy, když jsou na obloze ze země vidět určité konstelace. To je celé to "tajemství" astrologie, nic víc! Je to naprosto totéž, jako jednoduchý fakt, že dle tloušťky slupky cibule lze zjistit, jaká bude nadcházející zima.
Astrologie praktikovaná takto, jak jsem popsal, je známa tisíce let a je neutrální, ostatně jako každý jiný nástroj. Může se stát nástrojem Zla, stejně tak, jako nástrojem Dobra (viz konečně hvězda betlémská a mudrci, zjevně východní astrologové, kteří ji dokázali správně posoudit). Proto astrologii v průběhu dějin rozumělo i mnoho kněží, biskupů a pro někoho i překvapivě většina papežů. Včetně posledního, Benedikta XVI.
Astrology byli i mnozí velcí svatí. Tak například svatý Albert Veliký, sv. Tomáš Akvinský či světec Dun Scotus nejen astrologii uměli a ovládali, ale také neustále vysvětlovali, že astrologie, kterou oni provozují, je racionální disciplina. A že jako taková je prosta jakékoli příměsi věštění!
A tak můžeme uzavřít tento výklad opět srovnáním s meteorogií: Stejně tak, jako radar meteorologův nepůsobí sám o sobě bouře či vánice, tak ani horoskop astrologův nepůsobí sám o sobě nic z toho, co naznačuje. Fronta může uhnout či se rozpadnout, stejně tak očekávaná konjunkce Saturna se Sluncem nemusí nakonec způsobit nic vážného. Nicméně z vlastních zkušeností víme, že je-li nějaká fronta nad Krušnými horami, je dobré uklidit zahradní nábytek i v Jihlavě. A stejně tak z dlouhých zkušeností víme, že očekáváme-li konjunkci Saturna se Sluncem (například), pak je dobré se mít pár dnů či týdnů více na pozoru a nejlépe se i daleko více modlit, než činíme běžně. Toť vše.
A na závěr, pro úplnost a varování - aby bylo jasno, hovořím zde o astrologii KLASICKÉ (tradiční), té, kterou se zabýval můj pradědeček, dědeček a kterou se zabývám i já. O astrologii, kterou pokládám za přírodně statistickou vědu.
Nehovořím zde vůbec o astrologických hermetických metodách, užívaných mágy, které s tím, co jsem popsal, nijak nesouvisí, a před kterými naopak důrazně kohokoli varuji. Cokoli použito jinak, než dle Božího řádu, je totiž vždy současně zneužito proti nám!
A tak tedy: Jako vosková svíce může sloužit k Boží slávě na oltáři v chrámu, tak bohužel stejná voskovice může být použita při spiritistickém vyvolávání běsů a démonů...
Nemůže za to ale nikdy ona svíce - a ani ten, kdo se její výrobou zabývá!
(Leo P. Švančara - homeopat, publicista)